Be wild

Be wild
Be wild

Be yourself

Be yourself
Be yourself

Be natural

Be natural
Be natural

Kristi: „Do mého příletu jsem všechny emiráty vnímala na jedno brdo, ale rozdíly mezi nimi jsou znatelné.“

Na území emirátu Dubaj. Za mnou se už nachází emirát Sharjah.

Kristýna Kristi Mudrová vyštudovala medzinárodný ekonomický rozvoj na ČZU v Prahe. S Kristi sme nielen spolu študovali, ale sme aj členkami neziskovej organizácie Nhoma, ktorú sme pred dvoma rokmi založili spolu s ďalšími spolužiačkami. Je to veľmi precízne a šikovné dievča, pre ktoré je typická vášeň k arabskej kultúre. Koncom minulého roka sa Kristi presťahovala do Dubaja, kde pracuje ako guest relations officer a tak sa jej arabský sen stal realitou.


Pamätám sa, ako sme sa na prijímacom pohovore na magisterské štúdium dali spolu do reči a okrem stresu z prijímačiek nás zblížilo to, že sme sa obe v minulosti venovali brušným tancom. Tvoj záujem o krajiny Blízkeho východu bol neprehliadnuteľný počas celého štúdia. Aký podnet v tebe vyvolal tento záujem?
Úplně přesně si pamatuju moment, kdy jsem na základce v sedmé třídě dělala referát na islám a tak mě to zaujalo, že jsem si o islámu začala zjišťovat další informace. A vzhledem k tomu, že první muslimská obec vznikla v Saudské Arábii, tak jsem to svoje bádání a poznávání islámu hodně zaměřila na arabský svět. To byl první impulz. A druhým (mnohem intenzivnějším) impulzem bylo, když jsem se v osmičce přihlásila na kurzy orientálních tanců a moje lektorka (v současnosti jedna z nejbližších kamarádek), které je arabská kultura blízká a navštívila několik arabských zemí, se nám snažila atmosféru a ducha arabského světa přiblížit. Z toho vznikla touha tu atmosféru prožít na vlastní kůži a ne jen zprostředkovaně.

Spojené arabské emiráty sú prvou arabskou krajinou, ktorú si navštívila a druhou moslimskou krajinou po Turecku. Naplnili sa tvoje očakávania? Chcela by si sa tu usídliť alebo plánuješ navštíviť aj ďalšie krajiny Blízkeho východu?
Když jsem se dozvěděla, že jsem získala práci v Dubaji, tak jsem měla ohromnou radost, ale zároveň se mi na mysl vkradly úvahy o tom, jestli je právě tohle země, kde konečně prožiju ten arabský „spirit“ a arabskou autentičnost. V SAE je více než 70% přistěhovalců z Indie, Pakistánu a Filipín, čímž se arabská autentičnost ztrácí v mixu všech možných kultur a národů. Hned po příjezdu jsem ale tohle všechno přehodnotila a mám dokonce pocit, jak kdybych tady našla kus svého arabského já. Když jsem se jednou procházela starou částí Dubaje, tak jsem si uvědomila, že ta atmoséra starého města je přesně to, co jsem hledala. Po svém příjezdu jsem ani neprošla žádným kulturním šokem a s touto zemí jsem se tak rychle sžila, že už tady jsem doma. V současnosti si nedovedu představit, že bych se měla vrátit do Čech, ale zároveň to cítím a vnímám tak, že bych tu nechtěla zůstat natrvalo. Chtěla bych, aby moje cesta pokračovala dál a přála bych si procestovat všechny arabské země.  

 Mešity šejka Zayeda. Tato mešita patři mezi 8 největších mešit na světě a pojme až 40 000 modlicích se. Mešita má 82 dómů, přes 1 000 pilířů a lustry pokryté 24 karátovým zlatem. Na zemi je položen největší ručně utkaný koberec na světě.

Momentálne pracuješ ako guest relations officer v Dubaji. V čom spočíta tvoja práca? Pri hľadaní tejto práce si za zameriavala na výber krajiny alebo na pracovnú náplň? Pracujú s tebou aj Česi alebo Slováci?
Jsem zaměstnaná v emirátské  turistické firmě a pracuji v oddělení zaměřující se na český a slovenský trh. Náplň mojí práce se v podstatě shoduje s prací delegátky: při příletech dělám asistence na letišti, vedu informativní schůzky s klienty našich partnerských cestovních kanceláří a prodávám exkurze. Přiznám se, že při hledání práce pro mě byla prioritou lokalita, ale samotné práci a její náplni jsem také dávala velkou váhu. Při hledání práce jsem se nezaměřovala pouze na Dubaj, účastnila jsem se i pohovorů do Saudské Arábie, do Jordánska, do Qataru a zamýšlela jsem se i nad prací v Bahrajnu a Ománu.
Já pracuji v týmu se slovenskými a českými kolegy a obecně je zde v Emirátech poměrně velká československá komunita. Každý rok se zde koná československý ples a dokonce se i skupinám MIG21 a Kryštof vyplatilo do Emirátů přijet a uspořádat zde koncert. Myslím, že takhle velkou komunitu „našince“ bych v jiných arabských zemích nenašla.

SAE sú federáciou siedmych emirátov: Abu Dhabí (ktoré je zároveň hlavním mestom), Dubaj, Sharjah, Ajman, Ras al Khajma, Umm al Kuwain a Fujairah.  Dubaj, v ktorom pracuješ, je najľudnatejším a druhým najväčším emirátom. Ako vnímaš rozdiely medzi jednotlivými emirátmi? Ktorý z emirátov je pre Európana najvhodnejší pre život?
Do mého příletu jsem všechny emiráty vnímala na jedno brdo, ale rozdíly mezi nimi jsou znatelné. Dubaj je business centrum, takže je tady největší "frmol". Dubaj, Sharjah a Ajman se nacházejí tak blízko sebe, že ani nepoznáte hranici mezi jednotlivými emiráty a když jimi projíždíte, tak máte pocit, že se pohybujete pořád v jednom městě. Je to trochu paradox, protože Dubaj je jedním z nejvíce volnomyšlenkářských emirátů, zatímco sousední Sharjah je nejsktriktnějším emirátem. 
Sharjah je městem kultury, pořádají se zde literární soutěže, jsou zde muzea. To vše je hlavně díky tomu, že velká část financí pochází ze Saúdské Arábie. Z toho důvodu zde také platí nejpřísnější pravidla. Například se zde ženy nesmí koupat v plavkách na veřejné pláži, pouze v burkinách! Dokonce je i ženám doporučováno se při procházkách Sharjou více zahalovat. V tomto emirátu vůbec nekoupíte alkohol a nenajdete zde ani žádné diskotéky. Pravidly se Sharjah podobá Saudské Arábii. Takže když se chcete koupat v dvojdílných plavkách na veřejné pláži a nebo si dát pivo v baru, tak přejedete pár metrů za dubajskou nebo ajmanskou hranici a nemusí vás žádné z těchto pravidel trápit. Sharjah je taky místem nejhorší dopravy, protože vždycky ráno se celá Sharjah sebere a jede pracovat do Dubaje a to samé se děje večer, akorát opačným směrem. Zatímco všechny emiráty jsou opravdovými městy v poušti, Abu Dhabi je zelené místo. Abu dhabijský šejch investoval velké peníze do zatravňování a do budoucna chce v Abu Dhabi vysázet přes jednu miliardu palem. Nyní jich zde je přes 400 miliónů, což už v současnosti ovlivňuje počasí v Abu Dhabí a ve městě se tím drží větší vlhkost. V Abu Dhabi ani nenajdeme tolik výškových budov, město si totiž zachovává konzervativnější vzhled. Emiráty Ajman, Ras al Khajma a Umm al Kuwain jsou spíše residenčními místy, takže jsou nejklidnějšími emiráty. A Fujarah je jediným místem, které se nachází u Ománského zálivu. Hlavně na hranicích s Ománem je už i jiná krajina, na rozdíl od zbytku emirátů velmi hornatá.


Hora Jebel Hafeet nacházející se v oázním městě Al Ain. Z jejího vrcholu dohlédnete do nedalekého Ománu. 

Co se nejvhodnějšího emirátu pro život Evropana týče, záleží především na prioritách. Nicméně, Evropané většinou žijí v Abu Dhabi, Dubaji nebo Ras al Khajmě. Především Abu Dhabi a Ras al Khajma jsou emiráty vhodné pro rodinný život. V Dubaji i Abu Dhabi jsou ale velmi vysoké životní náklady a pronájem garsonky se mimo centrum pohybuje okolo 1 200 EUR za měsíc (v centru tato částka neklesne pod 2 000 EUR). Za tuto měsíční částku si v Ras al Khaimě pronajmete celou vilu i se zahrádkou.

Napriek tomu, že je v SAE veľa prisťahovalcov, ktorí vyznávajú okrem Islámu aj iné náboženstvá, ostáva Islám najväčším a oficiálnym náboženstvom. Sú tolerované prejavy iných náboženstiev?
SAE jsou příkladem, jak mohou společně koexistovat různá náboženství a různé národy v jednom místě. Vánoce se tady slaví úplně stejně jako Ramadán, indické svátky nebo čínský nový rok. Žádnému obyvateli Dubaje nepřijde zvláštní, když v nákupním centru prochází kolem obrovskěho vánočního stromečku a zároveň se chodbama centra ozývá zpěv muezzina svolávající muslimy k modlitbě.
Dokonce i v Sharje, nejstriktnějším emirátu, se nachází pravoslavný kostel, kde se 6. ledna v noci konala pravoslavná půlnoční mše a sešli se zde pravoslavní křesťané z nejbližších emirátů. 

Koexistence několika náboženství najednou je v této zemi naprosto běžnou. 

Aké je postavenie ženy, moslimky, v tejto krajine? Musia byť všetky moslimské ženy odeté do abáje? Vzťahujú sa tieto privilégia či obmedzenia aj na ženy, ktoré nepochádzajú z islamských krajín?
Já sama jsem byla překvapená tím, jak jsou ženy v SAE zvýhodňovány bez rozdílu původu nebo náboženství. Ženy mají speciální dny, kdy jen ony mohou jít na veřejnou pláž (konkrétně v Dubaji je to pondělí a středa) a můžou se cachtat ve vodě a opalovat, aniž by je okukoval nějaký chlap. Pokud se my dámy nechceme mačkat v taxíku nebo autobusu s dalšími muži, tak můžeme používat dámské autobusy, které mají růžovou barvu, a dámské taxíky. V metru je pro ženy vyhrazený speciální vagon, kam muži nesmí, zatímco žena se může pohybovat i ve smíšených vagonech. Dokonce v drtivé většině klubů jsou tzv. ladies night, kdy dámy mají vstup zadarmo a slevu na jídlo a pití. Na úřadech jsou pro ženy určeny ženské části, kde vyřízení patřičných záležitostí  trvá podstatně rychleji. Pánové taková privilegia nemají. Já jsem byla například překvapená i tím, že v porovnání s jinými arabskými a muslimskými státy je ve vládě SAE zastoupeno největší procento žen.
Všechny místní ženy nosí abáju. Je to nejen z toho důvodu, že abája je typickým ženským oděvem v oblasti Perského Zálivu, ale také z důvodu, že při chůzi dochází pod abájou k cirkulaci vzduchu, což je velmi příjemné hlavně v letních měsících. Abája je velmi pohodlným oděvem, a proto jí nosí i spousta muslimek nearabského původu. Dnes jsem dokonce viděla i ruskou turistku v abáji (ovšem bez šátku) a nikdo se nad tím vůbec nepozastavil.

V jednom tvojom príspevku na sociálnej sieti si spomínala, že si po príchode do krajiny musela podstúpiť scan očí a zdravotnú prehliadku, kde ti odobrali vzorky krvi a urobili röntgen pľúc. Je možné žiť v tejto krajine na čierno? Za akých podmienok môže prisťahovalec ostať v SAE? Prijímajú SAE utečencov?
V téhle zemi na černo žít nejde. Tady se můžete buďto provdat za místňáka, studovat, pracovat nebo získat husband visa. Z toho důvodu tady nikde není jediný bezdomovec, protože kdyby se tu nějaký objevil, tak ho hned policie sebere a bude zjišťovat, proč ten člověk nepracuje a následně bude vyhoštěn ze země.
Když jsem například já žádala o residenční a pracovní víza, tak jsem hned po vstupní zdravotní prohlídce musela na příslušném cizineckém centru odevzdat do databáze svoje otisky prstů a dlaní. Teprve potom jsem dostala do pasu oficiální povolení v zemi žít a pracovat a následně i emirátský občanský průkaz. Ale ať už udělám jakýkoliv průšvih, jsem hned dohledatelná. Především tohle je důvod, proč je tu téměř nulová kriminalita.
Pokud někdo bude tvrdit, jak je možné, že bohaté arabské země nepřijaly uprchlíky, tak to není pravda. Samotné SAE uprchlíky přijaly, ale tito uprchlíci sem nepřijeli do uprchlických táborů a pobírat podporu….mužům byla cíleně nalezená práce a teprve když se zavázali, že zde budou pracovat, tak sem směli přicestovat společně s dětmi a ženami, které dostaly husband visa. Při představě, že sem přijdou bez dokladů, by se jim Emirátčani vysmáli a okamžitě by je poslali zpátky.

Dubaj je business centrom Spojených arabských emirátov. Púta pozornosť veľkolepými stavbami a rekreačnými centrami. Aká je ekonomická rozvinutosť v iných častiach SAE?
Za nejbohatší je rozhodně považováno Abu Dhabi, protože celé Abu Dhabí leží na ropě a zemním plynu. Odtud také putuje spoustu financí do Dubaje. Z toho důvodu se také Burj Khalifa v Dubaji (nejvyšší budova na světě) jmenuje Khalifa – po současném vládnoucím šejkovi v Abu Dhabi. Skoro všechny obrovské Dubajské projekty byly a jsou financovány penězi z Abu Dhabijské ropy, protože sama Dubaj má ropy velmi málo. Abu Dhabi se tak snaží zajistit, aby se Dubaj stala městem, které není závislé na ropě, ale na příjmech z turismu a z bankovnictví, což v současnosti představuje 55%. Abu Dhabi a Dubaj jsou tedy největšími ekonomickými tahouny a nejvíce expandujícími emiráty. Na druhé straně jsou emiráty Ras al Khaima, Fujairah a Umm al Kuwain, který je nejchudším emirátem a připomíná spíše rybářskou vesnici. To jsou emiráty, které by se daly přirovnat k venkovu a rozdíl mezi těmito třemi emiráty a mezi Dubají, Abu Dhabim, Sharjou a Ajmanem vás hned bouchnou do očí.

Tohohle krasavce se mi podařilo vyfotit, když jsem se vracela z emirátu Ras al Khajma do Dubaje. Velbloudi jsou pro život v poušti neuvěřitelně přizpůsobení. Vydrží dlouho bez vody a bez jídla, mají nohy přizpůsobené pro chůzi v písku a při písečně bouři dokážou tak stáhnout nozdry, že nevdechnou písek. V SAE už velbloudi divoce nežijí. Každý velbloud, kterého zde člověk potká, má svého páníčka.

Existuje v SAE stredná vrstva obyvateľstva? V akých oblastiach je najväčší výskyt chudobnej populácie a kde naopak natrafíme na najluxusnejšie domy?
Střední vrstva zde určitě existuje. V SAE obecně nejsou znatelné propasti mezi společenskými vrstvami. Rozhodně si nesmíme představovat, že zde jsou pohádkově bohatí lidé, pak dlouho nic a pak teprve lidi pracující za „indický“ plat. Vše je přirozeně odstupňované.
Pokud se budeme soustředit na samotnou Dubaj, největší rozdíly jsou mezi čtvrtěmi Deira a Marina. Deira je v rámci celé Dubaje jedno z nejlevnějších míst na žití, proto zde vesměs žijí chudší lidé, protože jsou zde mnohem levnější náklady na život (přesto pořád stojí pronájem garsonky cca 1 200 euro měsíčně). Teď se bavíme o relativní chudobě, tedy o lidech pracujících za plat, který je na české poměry velmi lákavý, ale např. anglický lékař nebo architekt pracující v Dubaji by za tento plat ráno nevstal z postele... o Emirátčanech ani nemluvím....Bohatí obyvatelé Dubaje žijí v evropských čtvrtích Marina nebo Jumeirah. A Marina je přesně ta čtvrť, ve které začíná nájem garsonky na 2 000 eurech měsíčně. Pokud to vezmeme plošně, největší výskyt chudých lidí je určitě ve zmiňovaném emirátu Umm al Kuwain.

Dva naprosto rozdílné světy se setkávají v jednom městě – na jedné straně supermoderní čtvrti s mrakodrapy a nejdražšími hotely světa. 

Na straně druhé stará čtvrť Deira s trhy a pouličními prodavači. 

Na záver by som ti chcela poďakovať za zaujímavé odpovede a dať ti priestor k tomu, aby si sa s nami podelila o postrehy z pobytu v Spojených arabských emirátoch
Už jen vaše SPZ vypovídá o tom, na jakém žebříčku dubajské společnosti se pohybujete. Stát standardně přiděluje pětimístné SPZ. Pokud chcete ukázat, že patříte mezi bohatší vrstvu, můžete si koupit čtyřmístnou nebo třímístnou SPZ. Pokud chcete ukázat, že patříte k nejbohatším lidem v Dubaji, můžete si koupit dvoumístnou SPZ. Především dvoumístné SPZ jsou opravdu velmi drahé a tyto SPZ se dají vydražit za několik desítek až stovky tisíc euro. SPZ s čísly A1 – A15 jsou vyhrazeny pro členy královské rodiny.
Vládnoucí rodiny v jednotlivých emirátech vůbec nepoužívají ochranku a naopak se snaží být co nejvíce v kontaktu s obyčejnými lidmi. Může se vám tedy úplně klidně stát, že budete na benzínce tankovat a najednou zjistíte, že vedle vás tankuje dubajský korunní princ Hamdan (který je i zároveň místním lamačem dívčích srdcí). Jedna moje kolegyně mi vyprávěla, že se dokonce v emirátu Ras al Khajma jednou stalo, že do jednoho hotelu přišel místní šejch, a když procházel kolem hostů stojících u recepce, tak se u nich zastavil, představil se jim a zeptal, jak se jim v Ras al Khajmě líbí.
Tahle kolegyně měla sama zážitek s princeznou Fatimou z Ras al Khajmy. Když jednou byla se svojí dcerou na jezdeckém dni, přišla k ní princezna Fatima V TEPLÁKÁCH ( :-D ) a na něco se jí ptala. Její šestiletá dcera se na princeznu Fatimu podívala a zeptala se jí: „A co ty jsi za princeznu? Vždyť nemáš krásný šaty ani korunku!“



1 comment

  1. Ahoj, pěkný článek. Jmenuji se Jirka a píši bakalářskou práci o cestovním ruchu v Dubaji. Byl bych rád kdybych mohl Kristýnu nějak kontaktovat a zeptat se ji na některé věci. Velmi by mi to pomohlo. Můj email je jiri.grulich@uhk.cz
    Díky

    ReplyDelete

Mira Wild, 2017. Powered by Blogger.